Perma ráj

23. ledna 2022

Jedna z prvních věcí, která nás už v prvních počátcích seznámení se s permakulturou nadchla, bylo koupací jezírko. Mít takovýto ekosystém na zahradě má plno výhod. Přispívá k diverzitě, je domovem mnoha živočichů, je pastvou pro oko, osvěžuje okolí, stabilizuje okolní teplotu a v neposlední řadě, můžeme do něho skočit!

Svépomoc byla nasnadě. Koupací jezírka jsou strašně drahá. Ona i stavba svépomocí není zadarmo (i když se odečte vlastní práce), ale cena se dá stáhnout minimálně na polovinu a když recyklujete nějaký materiál jako staré fošny, cihly apod., ušetří se ještě víc.

Při stavbě svépomocí je však potřeba vědět, jak to udělat. Dlouho jsme pátrali po nějakých návodech. Nakonec jsme vypátrali web organické plavací jezírko, kde David Pagan Butler popisuje, jak je možné jezírko postavit. Hned jsme si koupili návod i video návod a začali studovat.

Na jaře 2020 jsme začali stavět. O tom jsem už psala zde. Dočtete se tam, jak jsme se popasovali s terénními úpravami a opěrnou zdí pro hlubokou část jezírka. Tam jsme taky před dvěma lety skončili.

Rok leželo jezírko víceméně ladem. Stavěli jsme totiž dům. Pak jsme se do toho ale zas trochu pustili. Sehnali jsme tým lidí či spíše bláznů, kteří nám pomohli s pokládáním fólie vážící asi 5 tun (folie je potřeba, aby voda nezasákla a držela se v jezírku). Ne náhodou byli ti blázni z mé vlastní rodiny :-). Zvládli to v pěti lidech! Největší strašák byl za náma. Vyznamenala se u toho hlavně moje sestra Miluška, která přehyby folie provedla prakticky sama. (Folii jsme totiž nechtěli svářet, abychom měli jistotu, že v ní nebude díra. Nechali jsme ji tedy v celku.)

Od té doby se do jezírka začala sbírat dešťová voda. Abychom naplnění urychlili, svedli jsme tam vodu ze střechy domu. Tak budeme jezírko napájet i do budoucna. Jezírko má z druhé strany vybudovaný odtok, který povede do několika maličkých jezírek a zásaku. Každopádně trvalo rok, než se naplnilo.

Nejprve jsme byli zklamaní, že voda přibývá tak pomalu. Pak jsme ale začali být trochu nervózní, protože práce na jezírku nebyly dokončeny. Jeho mělká část má sloužit jako čistící zóna a ta musí být pečlivě připravena, aby to fungovalo.

Dobrodružství s mělkou zónou a jak jsme přišli k bubnu z pračky

Mělká tedy čistící zóna, kde mají být vysazeny vodní rostliny slouží k čištění celého jezírka. Rostliny vytahují z jezírka živiny a tím ho čistí. Aby to celé fungovalo, je potřeba mít tuto zónu dostatečně velkou. V našem případě jsou to skoro ⅔ jezírka. Rostlinám je ale i přes to potřeba trochu pomoci. Jednak tím, že to jezírka zbytečně nepouštíme další živiny, např. nestavíme jezírko pod strom, kde by do něho padalo listí a pak se v něm rozkládalo nebo nemáme v jezírku ryby apod. Dalším způsobem, jak plánujeme podpořit čištění jezírka, je provzdušňování, o kterém se dočtete později.

Nejprve bylo potřeba vytvořit rám či nějakou barikádu, aby kačírek a zemina, kde budou rostliny růst nepropadla dolů do hluboké části. Zde jsme se odchýlili od návodu a rám vytvořili pouze ze dřeva. Nejideálnější je ho udělat z modřínu, ale my jsme se rozhodli pro levnější variantu a to smrk. Jeden profesionální stavitel jezírek nám prozradil, že i smrk funguje, když je stále pod vodou. Tak za pár let dáme vědět, zda nám rám stále drží.

Dřevo jsme si objednali z nedaleké pily. Šlo o trámy 20x20 cm. Soused tesař Jarda nám dal rám dohromady. Problém nastal v době, kdy pršelo, voda v jezírku přibývala a my stále neměli zatížený trám kameny. Kamil na něj postupně přidával kameny, doposud ho ale nemáme plně zatížený a čekáme na příští sezónu.

A my se pustili do tvorby provzdušňování s filtrací vyrobené s pomocí bubnu ze staré pračky, která je pro vodní živočichy bezpečná a nevcucne je. Tento systém jsme převzali téměř přesně podle návodu Davida Pegan Butlera, nebudu zabíhat do detailů, protože je celý popsán v jeho návodech.

Prozradím jen, že provzdušňování je zajištěno kompresorem určeným pro větší akvária, který vhání vzduch do vzduchovacích kamenů. Vehnaný vzduch do jezírka vytvoří podtlak, čímž ve vodě dojde pohybu a když se vše správně nasměruje, může vám to filtrovat nečistoty z vody, které zachytí buben pračky.

My buben pračky získali ze staré vyhozené pračky, která se objevila v Benešově v Tyršově ulici. Mysleli jsme si, že pračku prostě odklopíme a vyndáme buden. No, rozhodně to tak lehký není. Potřebujete k tomu pořádný vercajk a i tak Vám to bude pěkně dlouho trvat. A doporučuju pračku rozebírat někde jinde než uprostřed rušné ulice.

Nakonec se zmíním ještě o molu, které na jezírko chystáme a na fotkách už si můžete všimnout dvou dřevěných kůlů, ke kterým bude molo připevněno. Dřevo mola bude nejvíce namáháno, protože bude chvíli na suchu, chvíli pod vodou. Zde už jsme tedy nešetřili a zhotovujeme ho z modřínového dřeva. Abychom dřevo co nejvíce ochránili, rozhodli jsme se ho “naimpregnovat” plamenem. Prostě jsme ho opálili. To je důvod, že dřevo je do černa. Opálení vytvoří takový mastný povlak. Tímto způsobem naši předci chránili dřevo.

Na jezírku nás čeká ještě nějaká práce. Musíme vše upevnit, dotáhnout, dosypat, oříznout a nakonec zasadit rostliny. Už ale nemáme žádnou pochybnost, že to zvládneme.

Sylvain Tesson píše v knize “V sibiřských lesích”, že k životu stačí dva psi, kamna na dřevo a okno s výhledem na jezero. Tak nám už chybí jen ten jeden pes:)

Zpět na blog