Perma ráj

26. ledna 2019

Plánování je důležitá věc. Věnujte tomu čas a užívejte si to. My jsme to udělali tak, že jsme přijeli na pozemek, udělali si piknik a zaznamenávali si různé poznámky, měřili jsme si vzdálenosti a sdělovali si navzájem naše představy, co by kde mohlo být.

Jak postupovat při tvoření permakulturního designu vám napoví řada literatury tomu věnované. My jsme se hodně učili z knih Jaroslava Svobody, především tedy z jeho knihy „Kompletní návod pro vytvoření ekozahrady a rodového statku“ nebo také „Království bylinek v permakulturní zahradě“ od autorů Claudia a Josef Andreas Holzerovi a Jens Kalkhof. Ale věnuje se tomu řada dalších publikací.

Zjišťovali jsme si také historii pozemku, dělali si laické rozbory půdy, určovali si rostliny, které tam zatím rostly. Jelikož oba nejsme žádní experti na přírodopis a naše znalosti skončili maximálně na úrovní střední školy, kde jsme se s touto vědou rozloučili, musíme se vše učit. Nicméně dnes je naše motivace poznávat přírodu podstatně větší a máme velkou chuť se učit.

Historie pozemku

Je dobré vědět, co se s pozemkem dříve dělo. Náš pozemek dlouhá léta sloužil jako výběh pro ovce. Toto byla velká výhoda, neboť nám tam po ovcích zůstala hromada hnoje, kterou můžeme zúžitkovat. Jsme rádi, že na zahradě nikdo nic nepěstoval, protože se tím minimalizovalo chemické ošetření. Když kupujete bývalé pole bude prvních pár roků náročných. Kvůli intenzivnímu pěstování monokultur a používání těžké techniky bude půda ubitá a chudá na živiny a půdní život. Nemluvě o nadměrném používání postřiků a umělých hnojiv.

Směry větrů

Doposud se nám nepodařilo určit na pozemku převládající směry větrů. Abyste to odhadli, potřebujete tam trávit více času. Na to se chystáme teď. Jak se trochu oteplí, vezmeme spacáky a budeme pozemek pozorovat dlouhodoběji. Proč je vlastně dobré vědět, kudy proudí větry? Pokud tuto znalost máte, můžete lépe na pozemku plánovat různá mikroklimata. Například můžete zabránit silným větrům, aby ochlazovaly vaši zahradu tím, že vysadíte na vhodné místo větrolam.

Slunce na pozemku

Slunce na pozemku je velmi důležitá věc a ani není potřeba lámat si dlouho hlavu s tím, jak to je. Jednoduše si určíte sever, východ, západ a jih. Při koupi pozemku je toto nezbytné vědět zvláště, když ho máte v kopci. My máme pozemek na jižním svahu. Pokud by se však jednalo o severní, úplně by to obrátilo možnosti pěstování plodin vzhůru nohama. Proto je dobré si promyslet, co tam chcete pěstovat a zda daný pozemek je vhodný pro váš záměr.

Voda

Bez vody to nejde a je třeba věnovat hodně pozornosti hospodaření s tímto zdrojem. Na jihu, tedy pod koncem našeho pozemku, za jeho hranicí je maličký potůček, přes teplé měsíce je ale úplně vyschlý. V létě je dokonce hladina podzemních vod tak nízko, že i do vsi se musí voda dovážet z nedalekých Sedlčan. Taková je situace a je potřeba dobře zvažovat, jak vodu v území zadržet.

Je třeba identifikovat všechny možné zdroje vody a využít jich. Náš soused má hranici s naším pozemkem přístřešek a vodu z okapu nechává téct k nám, tohoto jsme hned využili a umístili pod něj sud. Je to prozatím největší zdroj vody, který tu máme. Ale plánujeme udělat různá malá jezírka třeba ze starých smaltovaných van. Další věc, která vám může pomoct, jsou např. různé svejly, tedy takové kanálky, které zabraňují vodě rychle odtéct z pozemku a pomáhají vodu zasáknout v místě umístění svejlu. Je důležité, aby byl svejl veden po vrstevnici a voda v něm pak měla čas zasáknout.

Samotný design pozemku

Již na začátku jsem zmiňovala, že existuje plno publikací, ze kterých můžete zjistit tipy na plánování pozemku. Můžete si udělat takový zmenšený model Vaší zahrady, třeba v měřítku 1:100, tedy jeden centimetr na papíře je jeden metr ve skutečnosti. Pokud však máte větší zahradu, je lepší volit 1:500. Naznačíte si hranice pozemku, zaznamenáte prvky, které v zahradě již máte, např. nějaké stropy, budovy apod. Dobré je zakreslit i blízké okolí, hodí se to například když má soused vysoký strom, budete vědět, kam vrhá stín a přizpůsobíte tomu své plány. Nezaznamenávejte nové prvky nikdy přímo do plánu zahrady, když pak budete chtít něco měnit, šlo by Vám to těžko. Lepší je si vše vystřihnout. My jsme nakonec zvolili cestu elektronického zpracování návrhu.

Náš přesun k počítači spočíval především v tom, že jsme nebyli schopni najít místo, kde bychom nás plán umístili a všechny naše vystřihnuté stromky, záhonky apod. na něm držely a neustále někde nepadaly a neztrácely se. Navíc jsme plán stále převáželi, cestoval často mezi naším pozemkem a bytem. To úplně nefungovalo. Když už náš plán zaostával za naší realizací pozemku, rozhodli jsme se pro elektronickou verzi. Přeci jen, když vidíte Vaše plány pohromadě, ještě před realizací, pomůže Vám se nad tím více zamyslet.

Elektronickou verzi se nyní nemůžeme vynachválit. Máme ji v měřítku 1:100, papírovou jsme měli 1:500. Nic se nám neztrácí, nelétá, lehce se nám převáží. Nemá to sice to kouzlo, ale nám to teď takto vyhovuje. Vždy je potřeba si najít cestu, se kterou budeme spokojení a bude nám vyhovovat, i když to není zrovna to, co bychom viděli jako ideál.

Dole je náš permakulturní návrh v elektronické podobě, na kterém stále pracujeme. V programu můžeme plánek hodně zvětšovat a je tak více detailní. Popisky jednotlivých prvků je vidět pouze v programu, zde je alespoň malá ukázka.