Jak jsme vybrali pozemek
Vaření na ohni, pěstování zeleniny a relaxace v přírodě nás lákalo na venkov vždycky. Ale až s permakulturou jsme pochopili, že chceme vytvářet domov i pro jiné živočichy.
Satelitní snímek naší budoucí zahrady
Základní požadavek byl dostatečně velký pozemek. Možná si řeknete, kdo by se s tím dřel? Ale v tom je právě kouzlo permakultury. Na pozemku chceme mít kus louky, kterou budeme sekat jen jednou za rok. Je to prosté – ubývá včel, protože všude jsou jen monokulturní pole nebo anglické trávníky. My jim chceme dát prostor.
Druhým požadavkem bylo, aby se jednalo o stavební pozemek. Nikdy nekupujte pozemek, aniž byste se zastavili na stavebním úřadě. My se zde chceme časem usadit natrvalo, takže prověření sítí (hlavně elektřiny a vody) bylo klíčové.
Kanalizaci jsme naopak nechtěli. Plánujeme kořenovou čističku, protože nechceme odvádět vodu pryč z krajiny. Každá kapka, která u nás zůstane, se počítá.
Pozemek jsme hledali necelý rok, ale byli jsme připraveni hledat i déle. Je to věc, která se nesmí uspěchat. Vše je dobré pečlivě zvážit.
Hledali jsme a nakonec našli, i když to nebyla láska na první pohled. Tenhle pozemek na nás dlouho čekal, zatímco my jsme váhali. Dnes už ale věříme, že je to to pravé místo pro náš život v tichu. A hlavně – jsme prostě rádi, že už konečně máme kde rozdělat oheň.